Ačkoliv ekonomická situace v Turecku za vlády premiéra Erdogana byla ve znamení prudkého růstu, s výjimkou let 2008 a 2012 kdy zaznamenala výrazný propad, rok 2013 byl ve znamení velkého korupčního skandálu zasahujícího do nejvyšších politických vrstev a ekonomických entit. [1]
Skandál byl složený ze dvou částí. V první řadě korupční aférou ohledně úplatkářství v souvislosti s vydáváním nezákonných stavebních povolení, do čehož měli být údajně zapojení i synové tří ministrů vlády premiéra Erdogana. Ti na svůj post následně rezignovali. „Druhá část korupční kauzy se týkala podezřelých převodů zlata v rámci banky Halkbank a o to, zda tyto transfery nepředstavovali porušení mezinárodních sankcí uvalených na Írán.“[2] Celkem bylo v této kauze obviněno přes 110 lidí a z toho desítky byly pozatýkány. Následně došlo k obměně cca poloviny tehdejší vlády. Nová vláda v čele s Erdoganem tvrdě zakročila vůči justici a došlo k propouštění či přemisťování stovek policistů, prokurátorů a soudců. Dalším zásahem bylo omezení pravomocí jednoho z nejvyšších justičních orgánů v zemi – Nejvyšší rady soudců a prokurátorů (HSYK). Dále vláda posílila pravomoci ministra spravedlnosti. V květnu 2014 se turecká prokuratura vzdala stíhání 60 osob a tím uzavřela jednu část skandálu a v říjnu 2014 turecká prokuratura prohlásila, že nebude pokračovat ve stíhání zbývajících 53 osob a to pro nedostatek důkazů. Dle slov Erdogana šlo o spiknutí jeho politického rivala a umírněného duchovního žijícího v USA, Fethullaha Gülena, jehož stoupenci měli prý vždy blízké vztahy s justicí.[3] I přes tento skandál byl původní starosta Istambulu a následný premiér Turecka Recep Tayyip Erdogan, zvolený 10. srpna 2014 v prvním kole historicky první přímé volby prezidentem republiky.
Poslední vývoj na politické scéně odhalil značné strukturální problémy turecké ekonomiky. Ačkoliv se HDP na osobu v nominální podobě za poslední desetiletí téměř ztrojnásobila, nízká míra úspor, enormní deficit platební bilance běžného účtu, zadluženost privátního sektoru a závislost země na dodávkách paliv a energie ze zahraničí staví zemi do velmi zranitelné pozice. Neméně nepříznivý je fakt, že země je, díky výše zmíněnému, závislá na nestabilním přílivu většinou krátkodobého zahraničního kapitálu, ze kterého financuje převážnou část deficitu bilance běžného účtu.[4]
Míra úspor domácností je nejnižší za posledních 30 let. Turecká vláda na tento fakt odpověděla regulací užívání platebních karet. S problémem nízké hodnoty úspor nepřímo souvisí i vysoké veřejné výdaje, které významně vzrostly a proudí především do oblasti vzdělávání, zdravotnictví a na důchody. Dodatečný tlak je na veřejné výdaje kladen také kvůli demografickým trendům, jako jsou aktivní (perspektivní) sociální politiky a velké infrastrukturní projekty.[5] Problémem je i zadluženost firem, která od roku 2002 vzrostla z 6,5 miliardy USD na 170 mld. v roce 2013. Z výše zmíněného vyplývá fakt, že může dojít k omezení domácí spotřeby v Turecku. Následkem toho by byl pokles ekonomiky, protože HDP je cca z 80 % živeno právě spotřebou.[6]
Je zřejmé, že vývoj na politické scéně za poslední dva roky, v čele s korupční aférou, má nezanedbatelný vliv na vývoj ekonomické sféry země a celkové postavení na mezinárodních finančních trzích. Problémy ekonomiky se začaly promítat do národní měny jako strmý pád kurzu oproti USD a euru hned po odhalení korupčního skandálu v polovině prosince 2013. Dokonce se turecká lira na konci ledna 2014 propadla na dosud nejhorší výsledek v historii a to pod 2,39 TL/USD neboli pod 3,2 TL/EUR. Následovaly devizové intervence centrální banky v řádu 3 mld. USD, nicméně ani ty nezabránily dalšímu propadu, tentokrát pod 2,3 TL/USD. Je jasné, že není možné, aby centrální banka vzhledem k objemu svých devizových rezerv dlouhodobě intervenovala. Druhým krokem bylo zvýšení klíčové úrokové sazby centrální bankou. Repo sazba vzrostla ze 4,5 % na 10 %. I když reagovala lira první den pozitivně, ve výsledku došlo spíš ke zpomalení ekonomiky.
Kromě interních příčin propadu liry na konci ledna musíme vzít v úvahu také příčiny externí. Situace na globálních trzích totiž předpovídá v reakci na „soft landing“ (= míra ekonomického růstu dostatečně vysoká, abychom se vyhnuli recesi, a přitom dostatečně pomalá na to, abychom se vyhnuli inflaci) v Čině zhoršení růstu tzv. „emerging markets“. To souvisí s novou strategií monetární politiky FEDu tzv. „utahování penězovodů“ ze zahraničí (pozn. Dokud FED pumpoval velké množství peněz do U. S. ekonomiky, investoři více investovali do dluhopisů a akcií především tzv. „emergins markets“. Teď své investice do těchto zemí téměř jistě významně omezí). To by znamenalo omezení přílivu zahraničního kapitálu, který je pro Turecko v dnešní době prakticky nepostradatelný.[7]
V kontextu vývoje ekonomického prostředí a také nedávného korupčního skandálu byla důvěra investorů v turecké trhy nevyhnutelně narušena.
Další vlnu nevole a otázek široké veřejnosti vyvolalo na konci března r. 2014 nařízení tehdejšího premiéra Erdogana o zablokováni Twitteru a Youtube. Turecká opozice to považovala za omezování demokracie a obrátila se s tím k soudu. Tehdejší turecký premiér, nicméně, kritiku ze strany západu a konkrétně Mezinárodního společenství odmítl. Problém byl podle všeho v tom, že společnost Twitter odmítala odstranit na požádání vlády určité linky.[8] Opatření o blokaci bylo jen dočasné a bylo rozhodnutím ústavního soudu zrušeno.
Budoucí vývoj politické sféry začíná dostávat výraznějších rysů. Koncem srpna, poté, co se bývalý premiér Recep Tayyip Erdogan ujal úřadu prezidenta, nastoupil do svého úřadu i nově zvolený premiér a bývalý šéf turecké diplomacie Ahmet Davutoglu. Začátkem září roku 2014 se turecká vláda v čele s novým premiérem nechala slyšet, že má v plánu prosadit novou ústavu. Ta by se měla posílit prezidentský systém a dala by tak prezidentovi výrazně větší pravomoci. O současném prezidentovi Erdoganovi je známo, že se od začátku snažil posílit svou moc už od doby jeho úřadování v čele turecké vlády a nyní v tom pokračuje i v roli prezidenta.[9]
Po parlamentních volbách, které se konaly začátkem června r. 2015, nebyl dosavadní premiér Ahmet Davutoglu schopen sestavit koaliční vládu. Problém byl v tom, že i když Davutogluova strana (AKP) vyhrála volby, nezískala nadpoloviční většinu a tak byla nucena hledat partnera do koalice, ale to se jí nepodařilo. Tento neúspěch vede k předčasným volbám, které by se měly konat 1. listopadu 2015.[10]
[1] International Chamber of Commerce, Czech Republic. Turecká ekonomika na počátku roku [online]. February 2014. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.icc-cr.cz/cs/novinky/turecka-ekonomika-na-pocatku-roku?IccEventItem_page=3
[2] Novinky.cz. Turecká prokuratura uzavřela korupční kauzu spojenou s Erdoganem [online]. October 2014. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/350904-turecka-prokuratura-uzavrela-korupcni-kauzu-spojenou-s-erdoganem-dukazy-nejsou.html.
[3] Tamtéž
[4] OECD Economic Surveys. Turkey [online]. July 2014. [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/economics/oecd-economic-surveys-turkey-2014_eco_surveys-tur-2014-en#page11.
[5] Tamtéž
[6] HOFMAN, V. Turecké investice do infrastruktury znamenají šanci pro české podniky. Český exportér: Magazín Hospodářských novin a týdeníku ekonom. Praha: Economia, a.s. 2014, č. 7, s. 28.
[7] International Chamber of Commerce, Czech Republic. Turecká ekonomika na počátku roku [online]. February 2014. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.icc-cr.cz/cs/novinky/turecka-ekonomika-na-pocatku-roku?IccEventItem_page=3
[8] Idnes.cz. Turecko zablokovalo přístup k síti Twitter [online]. March 2014. [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/turecko-zablokovalo-pristup-k-siti-twitter-fzs-/zahranicni.aspx?c=A140321_072139_zahranicni_js.
[9] Idnes.cz.Turecko se chce stát členem EU do roku 2023, plánuje nový premiér[online]. September 2014[cit. 2014-11-26].Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/erdogan-slozil-prisahu-turecko-erdogan-prezident-fv6-/zahranicni.aspx?c=A140827_164753_zahranicni_bse.
[10]Zpravy.e15.Předčasné volby v Turecku proběhnou v listopadu. [online].August 2015[cit.2015-09-04]. Dostupné z:http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/erdogan-predcasne-volby-v-turecku-probehnou-na-zacatku-listopadu-1220476