Zahraniční obchod Turecka
Zahraniční obchod Turecka je pro tureckou ekonomiku rok od roku významnější. Celkový export za rok 2013 činil 151,8 mld. USD, import dosáhl téhož roku o 100 mld. vyšší hodnoty. Z toho plyne, že turecká ekonomika byla schopna pokrýt vlastním vývozem cca 60,3 % dovozu. V dubnu r. 2014 už toto procento vzrostlo na hodnotu 65,1.[1] Nejprogresivnější růst obchodu za posledních pět let byl zaznamenán v roce 2011, kdy oproti roku 2010 vrostl objem Zahraničního obchodu (ZO) o 75 mld. USD. Deficit bilance zahraničního obchodu má prohlubující se tendenci. Extrémním propadem byl rok 2011, ve kterém vypluly na povrch eskalující strukturální problémy ekonomiky. Důležitým strukturálním problémem Turecka způsobujícím relativné nízký vývoz na zahraniční trhy je beze sporu absence hodnotných globálních značek a z toho vyplývající slabá konkurenceschopnost tureckého zboží a služeb na globálních trzích. Současně tomu přispívá i fakt, že export je charakterizován především zbožím s nízkou přidanou hodnotou (př.:ocel, železo). Mezi největší a nejúspěšnější turecké firmy, z dvanácti tureckých firem uvedených v seznamu Forbes Global 2000 z r. 2014, patří ISbank, Garanti Bank, Koç Holding, Akbank a Sabanci Holding.[2]
Zahraniční obchod 2008-2013 ( v mld.$)
| Rok | Export | Import | Bilance ZO | Objem ZO | ||
| Hodnota | Změna (%) | Hodnota | Změna (%) | Hodnota | Hodnota | |
| 2008 | 132,03 | 23,1 | 201,96 | 18,8 | -69,94 | 333,99 |
| 2009 | 102,14 | -22,6 | 140,93 | -30,2 | -38,79 | 243,07 |
| 2010 | 113,88 | 11,5 | 185,54 | 31,7 | -71,66 | 299,43 |
| 2011 | 134,91 | 18,5 | 240,84 | 29,8 | -105,93 | 375,75 |
| 2012 | 152,46 | 13,0 | 236,55 | -1,8 | -84,08 | 389,00 |
| 2013 | 151,80 | -0,4 | 251,66 | 6,4 | -99,86 | 403,46 |
Zdroj:Data – Turkish Statistical Institure, vlastní zpracování
Vývoz
Jak můžeme vidět v tabulce, největším odbytištěm tureckých výrobků je Evropská unie jako celek s objemem tureckého vývozu v hodnotě cca 63 mld. USD. Německo je pak nejvýznamnějším vývozním partnerem pokud bereme v potaz žebříček dle jednotlivých států. Turecko sem v r. 2013 vyvezlo zboží v hodnotě cca 13,7 mld. USD, což odpovídá asi 9 % celkového tureckého exportu. Přestože je EU pro Turecko stále nejdůležitějších exportním partnerem s cca 41,5 %, lze pozorovat i nový trend, kterým je snaha o zvýšení objemu vývozu do jiných oblastí. Důležitým odbytištěm pro turecké výrobky jsou regiony Střední Ameriky a asijských zemí, které zaznamenaly markantní nárůst tureckého exportu.[3]
Teritoriální struktura tureckého vývozu (2013)
| Země | Hodnota [mld. USD] | Podíl z celkového exportu [%] |
| Německo | 13,70 | 9,0 |
| Irák | 11,95 | 7,9 |
| Spojené Království | 8,79 | 5,8 |
| Rusko | 6,96 | 4,6 |
| Itálie | 6,72 | 4,4 |
| Státy EU | 63,03 | 41.5 |
| celkem | 151,80 | 100 |
Zdroj:Data – Turkish Statistical Institure, vlastní zpracování; pozn.:1€ = 1,3038 USD (2013)
Dovoz
Turecko dlouhodobě dováží o cca 30 % více, než vyváží. Patří mezi perspektivní trhy a je stále lákavým cílem pro exportéry z jiných zemí. Důvodů pro to je několik, zmínit můžeme třeba polohu Turecka jako brány k dalším východním trhům, rychlé zotavení z krize díky dřívější reformě finančního sektoru, ale také nízký objem hypoték ve státě.[4]
Největší podíl na objemu importů – 10 % – má Rusko, které dováží především ropu a suroviny. Další v pořadí je Čína (9,8 %) s jejím spotřebním zbožím a Německo (9,6 %) s automobilovým průmyslem a strojírenstvím. Kromě toho, že je Čína druhým nejvýznamnějším dovozním partnerem Turecka, je také jeho hlavním konkurentem v textilním a oděvním odvětví.
Teritoriální struktura tureckého dovozu
| Země | Hodnota [mld. USD] | Podíl z celkového importu [%] |
| Rusko | 25,06 | 10,0 |
| Čína | 24,69 | 9,8 |
| Německo | 24,18 | 9,6 |
| Italy | 12,88 | 5,1 |
| USA | 12,60 | 5,0 |
| Státy EU | 92,43 | 36,7 |
| Celkem | 251,66 | 100 |
Zdroj:Data – Turkish Statistical Institure, vlastní zpracování; pozn.:1 € = 1,3038 USD (2013)
Komoditní struktura
Nejdůležitější komoditou tureckého exportu je zlato. Dalšími důležitými artikly jsou automobily a rafinovaná ropa. Dále pak Turecko vyváží např. surové kovové pruty a součástky automobilů a jiných dopravních prostředků.
Mezi importní komodity dovážené v největším objemu patří převážně rafinovaná ropa, železný šrot a zlato. Další importované zboží jsou např. auta a zemní plyn.[5]
Pro lepší klasifikaci komoditní struktury vývozu a dovozu si představíme jednotný mezinárodní třídník zboží tzv. SITC. Byl vytvořen organizací OSN za účelem možnosti lepšího srovnávání mezinárodního obchodu. Podstata je v klasifikaci zboží podle druhu do deseti základních tříd, které se dále dělí na jednotlivé podskupiny.
SITC skupiny
| S0 = Potraviny a živá zvířata |
| S1 = Nápoje a tabák |
| S2 = Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv |
| S3 = Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály |
| S4 = Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky |
| S5 = Chemikálie a příbuzné výrobky, j. n. |
| S6 = Tržní výrobky, tříděné hlavně podle materiálu |
| S7 = Stroje a dopravní prostředky |
| S8 = Průmyslové spotřební zboží |
| S9 = Komodity a předměty obchodu, jinak nezařazené |
Zdroj: www.eximbanka.sk; vlastní zpracování
Mezi skupiny s nejvyšší hodnotou exportu patřily v září 2014 tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (S6) a stroje a dopravní prostředky (S7), oba s hodnotou něco přes 32 mld. USD. Skupina S6 byla nejčastěji zastoupená železem a ocelí a skupina S7 silničními vozidly. Třetí skupinou s hodnotou exportu cca 22,5 mld. USD je průmyslové a spotřební zboží (S8) s většinovým podílem oděvů a oděvních doplňků.
Na prvním místě v importu zboží jsou stroje a dopravní prostředky (S7), s velkým podílem silničních vozidel, které v září r. 2014 dosahovaly objemu importu v hodnotě cca 47,64 mld. USD. Druhé místo zaujímají surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv (S2) s významným podílem ropy, ropných produktů a příbuzných materiálů. Třetí v pořadí jsou tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, neboli skupina S6, s nejvýraznější položkou železa a oceli.[6]
[1] Turkish Statisticl Institute. News Release: Foreign Trade Statistics [online]. May 30, 2014 [cit. 2014-11-22]. Dostupné z : http://www.turkstat.gov.tr/PreHaberBultenleri.do?id=16074.
[2] FORBES. The World´s Biggest Companies.[online]. May 2014 [cit.-2015-03-25]. Dostupné z: http://www.forbes.com/global2000/list/#page:14_sort:2_direction:asc_search:_filter:All%20industries_filter:All%20countries_filter:All%20states.
[3] Businessinfo.cz. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU.[online]. April 18, 2014 [cit.2015-03-25].Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/turecko-zahranicni-obchod-zeme-19214.html.
[4] EGAP. O trendech v zahraničním obchodě [online]. October 29,2013 [cit. 2014-11-22]. Dostupné z: http://www.egap.cz/o-spolecnosti/egap-v-mediich/zpravy/egap-v-mediich.php?zpravy_id=34.
[5] Observatory of Economic Complexity. Country profile: Turkey [online]. 2010 [cit.2014-11-23]. Dostupné z: http://atlas.media.mit.edu/about/data/sources/.
[6] Turikish Statistical Institute. Foreign trade statistics [online]. September 2014 [cit. 2014-11-22]. Dostupné z: http://www.turkstat.gov.tr/PreTablo.do?alt_id=1046