Ekonomická charakteristika Turecka
Makroekonomické ukazatele
Dynamika tureckého podnikatelského a obchodního sektoru byla základem silného růstu na počátku nového tisíciletí. Nicméně vývoj některých makroekonomických ukazatelů jasně naznačuje, že stále zůstává velký prostor ke zlepšení. Výkonnost ekonomiky byla a stále je podporována velkým množstvím veřejných financí a chráněna bankovním sektorem. Avšak díky nízké míře domácích úspor a slabé vnější konkurenceschopnosti je ekonomický růst vysoce závislý na domácí poptávce a na zahraničních investicích.[1]
Jedním z klíčových ukazatelů, který měří výkonnost ekonomiky je hrubý domácí produkt (dále jen HDP).
Roční tempo růstu HDP Turecka 2001-2014 (%)
Zdroj:www.tradingeconomics.cz; Turkstat
Turecko si prošlo v roce 2001 velmi těžkou finanční krizí a došlo k propadu ročního tempa růstu HDP na hodnotu -10 %. Po prodělané krizi se turecká vláda rozhodla přijmout finanční a fiskální reformy jako součást programu mezinárodního měnového fondu (dále jen MMF). Reformy byly úspěšné a posílily ekonomiku země tak, že se dočkala růstu HDP v průměru 6 % ročně a to až do roku 2008. Světová finanční krize odstartovaná v roce 2008 způsobila v následujícím roce obrovský propad ročního tempa růstu HDP nejen v Turecku ale i v mnohem rozvinutějších ekonomikách světa. Díky dobře regulovaným finančním trhům, stejně tak jako bankovnímu sektoru se Turecko dokázalo už v letech 2010-2011 dostat v průměru na hodnotu 9 % ročního růstu HDP. K poklesu došlo ještě v letech 2012-2014 na hodnotu 3,3 %.[2] Predikce podle OECD na rok 2015 je asi 4 % růst.[3]
V roce 2013 bylo HDP Turecka 821,8 miliard USD. HDP na obyvatele pak v témže roce činilo 15 300 USD a v žebříčku všech světových zemí se umístilo až na 90. místě. Pro srovnání můžeme uvést Českou republiku na 56. místě s 26 300 USD na obyvatele.[4]
Zásadním makroekonomickým faktorem spojeným s populací je nezaměstnanost. V tomto ohledu Turecko dosáhlo znatelného zlepšení za období 2009-2012. Pokud porovnáme míru nezaměstnanosti v roce 2009, kdy dosahovala 14 % z celkové pracovní síly s mírou nezaměstnanosti 9,2 % v roce 2012, je evidentní zlepšující se tendence. Bohužel už v roce 2013 můžeme zaznamenat opětovný mírný růst. Nezaměstnanost je problémem obzvláště mezi mladými lidmi, kterých každoročně na trh práce přibude asi půl milionu.[5]
Pokud jde o měnu, Turecko již delší dobu čelí zvyšujícímu se politickému a ekonomickému tlaku, aby provedlo kroky vedoucí ke zlepšení pozice Turecké liry na mezinárodních devizových trzích. Korupční skandál odhalený na konci roku 2013 způsobil propad kurzu Turecké liry na rekordní minimum a to pod 2,39 TL/USD neboli pod 3,2 TL/EUR. Proto se turecká Centrální banka v lednu 2014 poprvé rozhodla zvýšit úrokové míry s cílem ochránit Tureckou liru. Zvýšení proběhlo přes noc z hodnoty 7,75 % na 12 %. Znevýhodnění kurzu Turecké liry oproti dolaru a euru způsobuje zdražování importů, na kterých je Turecko závisle (Ropa, atd.). Nicméně po devizových intervencích Centrální banky došlo z dlouhodobého hlediska spíš ještě ke zpomalení ekonomiky. Navíc po zavedení nové politiky FEDu, který začal svou novou úspornou politiku v polovině roku 2013, bylo Turecko zařazeno do tzv. „fragile five“ neboli emerging ekonomik se slabou měnou. Vnitřní problémy Turecka byly zahraničními investory tolerovány, dokud byla světová ekonomika plná levných peněz. Avšak s úbytkem peněz v americké ekonomice (zapříčiněným mimo jiné restriktivní politikou FEDu) začali být zahraniční investoři mnohem důraznější ve vyžadování jistot pro své investice.[6]
Míra inflace Turecka 2001-2014 (%)
Zdroj: Tradingeconomics
Co se týká míry inflace, dostáváme se v říjnu 2014 na hodnotu 8,86 %. V minulém roce dosahovala míra inflace cca 7,6 %. Došlo tedy k mírnému vzrůstu cca o 1,26 procentního bodu. V grafu vidíme trendovou křivku inflace za období od finanční krize v roce 2001, kdy dosahovala 75 %, až po současnost (2014).[7]
Pravděpodobně nejzranitelnějším místem a největším makroekonomickým problémem turecké ekonomiky je vývoj její platební bilance.
Vývoj deficitu platební bilance
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | |
| Deficit [mld. USD] | 38,2 | 41,9 | 13,9 | 46,6 | 75,1 | 46,5 | 65,03 |
| Deficit/HDP[%] | 5,9 % | 5,7 % | 2,3 % | 5,4 % | 10 % | 6,1 % | 7,9 % |
Zdroj: Undersecretariat of Treasury, vlastní zpracování
Jedinou výjimkou byl rok 2009, kdy došlo k poklesu cen ropy a to cca ze 100 USD za barel na cca 60 USD za barel. Pokles cen ropy, jiných strategických komodit (převážně energií) a celkový pokles importu způsobil pokles deficitu platební bilance ze 41,9 mld. USD na 13,9 mld. USD. Rok 2011 je odrazem velkých strukturálních problémů ekonomiky, se kterými souvisí i malá konkurenceschopnost tureckých firem na mezinárodních trzích a převážně závislosti Turecka na dovozu primárních energetických komodit (ropa cca 92%, plyn až 98%).
Turecko má jeden z největších obchodních deficitů světa společně s USA a Itálií. Problémy s platební bilancí jsou způsobeny nejen už zmíněným růstem cen surovin a ropy, ale i s tím souvisejících zvyšujících se nároků na import. Tato tendence je determinována zvyšováním domácí poptávky a růstem domácí produkce, která je náročná na suroviny, ropu a další dovozní artikly. Změny se cen ropy se odráží ve schodku platební bilance, který je velmi citlivý na změny cen surovin.[8]
Deficit státního rozpočtu /HDP (%)
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | ||
| 1,2 % | 1,0 % | 2,2 % | 5,5 % | 3,6 % | 1,4 % | 2 % | 1,18 % | ||
Zdroj: Ministerstvo financí Turecka, vlastní zpracování
Příznivý vývoj naopak zaznamenal turecký deficit státního rozpočtu, který v roce 2013 dosáhl jednoho z nejlepších výsledků za posledních 25 let a to pouze 8,3 mld. USD. Ve vyjádření v poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu v roce 2013 díky dobré fiskální politice vlády pouhých 1,18 %. Příznivý vývoj narušila jen finanční krize v roce 2009 a dostala deficit na nepříjemných 5,5 % (Maastrichtská kritéria stanovují hranici 3 %).
[1] OECD. Economic Survey TURKEY [online]. July 2014 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.oecd.org/eco/surveys/Overview_Turkey_2014.pdf.
[2] Tamtéž
[3] OECD Economic Surveys. Turkey [online]. July 2014. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.oecd.org/eco/surveys/Overview_Turkey_2014.pdf.
[4] Central Intelligence Agency. The World Factbook: Turkey [online]. 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html.
[5] The World Bank Group. World DataBank. Total unemployement (% of total labor force) [online]. © 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://databank.worldbank.org/data/views/reports/tableview.aspx.
[6] The New York Time. Turkey’s Central Bank Aggressively Raises Rates[online]. January 28, 2014. [cit.2014-11-16].Dostupné z: http://www.nytimes.com/2014/01/29/business/international/stress-on-turkish-currency-eases-before-central-banks-emergency-session.html?_r=0.
[7] Trading Economics. Turkey Inflation Rate [online]. 2014. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.tradingeconomics.com/turkey/inflation-cpi.
[8] Czech Trade. Schodek platební bilance – chronický makroekonomický problém Turecka [online]. 2013. [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/sluzby-2014/informacni-servis/novinky/schodek-platebni-bilance-chronicky-makroekonomicky-25636/.