Základní charakteristika Turecka – kapitola 1.

Proč právě Turecko?

Jmenuji se Eliška Pešinová a jsem studentkou prvního ročníku magisterského studia fakulty Mezinárodnich vztahů na Vysoké škole ekonomické v Praze, obor Mezinárodní obchod. Když jsem začala před třemi roky studovat Mezinárodní obchod na VŠE v Praze, ještě jsem zdaleka neměla představu o tématu své bakalářské práce. Téma své bakalářské práce „Turecko jako obchodní partner České republiky“ jsem si zvolila až mnohem později a měla jsem pro jeho výběr hned několik důvodů. Musím přiznat, že poté co jsem měla příležitost danou zemi navštívit, jsem si začala daleko více všímat zpráv o ní a to obzvláště ve spojení s kandidaturou do EU. Připadalo mi nereálné, že by se země s tak odlišnou kulturou mohla stát součástí něčeho tak „evropkého“, jako je Evropská Unie. Proto jsem si následně v předmětu Světová ekonomie zvolila jako téma seminární práce „Turecké obchodní vztahy s EU na pozadí možného vstupu Turecka do EU“. Následně jsem zjistila, že mě daná problematika začala zajímat daleko více, než jen v mezích, které jsem měla stanovené právě tématem seminární práce. Navíc jsem chtěla zjistit, zda Turecko představuje nějakou obchodní perspektivu i pro malou ekonomiku, jako je ta česká. Kromě toho mě odjakživa velmi zajímaly cizí kultury a jejich specifika. A tak jsem se rozhodla, že právě psaní bakalářské práce mi poskytne příležitost uchopit téma komplexněji a nahlédnout na něj z ekonomického, politického i společenského pohledu. Značné množství informací či tipů na vhodné zdroje jsem získala díky Elišce Rajchlové z Česko-turecké obchodní komoy a později jsem si dotvářela některé detaily i díky panu, Yalinovi Yügerilovi z Yeye s.r.o. Tímto bych jim velmi ráda poděkovala za spolupráci.

Následující série článků, které budou vydávány v pravidelných intervalech, jsou části, či úryvky z mojí bakalářské práce, kterou jsem úspěšně obhájila v červnu roku 2015. Hlavním cílem bylo vyhodnotit situaci česko-tureckých ochchodních vztahů, definovat další obchodní a investiční příležitosti a celkovou perspektivu budoucího vývoje. Kromě toho jsem se snažila trochu osvětlit, jaké přínosy a jaká rizika by pro ČR i pro zbytek Evropy mohl mít další vývoj integrace Turecka do EU. To vše jsem se snažila představit na ekonomickém, historickém a sociálně politickém pozadím Turecka.

Turecko

Země půlměsíce, Turecko či Turecká republika. To všechno jsou názvy, které jste v posledních letech mohli slýchat velmi často, pokud se alespoň trochu zajímáte o evropské politické dění. Obecně je Turecko asi nejvíce diskutováno ve spojení s jeho kandidaturou do Evropské Unie. Nicméně v obchodních kruzích je bráno hlavně jako obrovský a stále se rozvíjející trh, který nabízí stále rostoucí množství příležitostí, jak pro exportéry, tak pro importéry. Dynamika jakou zaznamenal turecký ekonomický růst za poslední dvě dekády je záviděníhodná a to i pro velké evropské ekonomiky, které si dnes už o takovém procentuálním ekonomickém růstu mohou nechat jen zdát. Pro mě osobně představuje Turecko zemi na pomezí dvou světů, která se octla v přelomové fázi svého vývoje.

Pro pochopení postavení Turecka ve světové ekonomice je nutné seznámit se s fakty týkajícími se nejen geografických, demografických a makroekonomických údajů, ale také současné ekonomické a politické situace, která se vyznačuje od roku 2005, kdy započaly přístupové rozhovory s Evropskou unií, postupnou restrukturalizací a přizpůsobováním legislativy společným hodnotám Evropské unie.

Geografické souvislosti

Turecko s rozlohou 780 530 km² zaujímá velmi strategickou polohu mezi Evropou a Malou Asií, tato pozice je umocněna faktem, že jeho hranice sousedí celkem s osmi státy. Jeho sousedy z asijské strany jsou Gruzie na severovýchodě, Arménie, Ázerbájdžán a Írán na východě a Irák se Sýrií uzavírají hranici z jihovýchodu. Na evropské straně sdílí Turecká republika hranice s Řeckem a Bulharskem. Turecko je současně i zemí omývanou třemi moři a to Egejským mořem na západě, Středozemním mořem na jihu a Černým mořem na severu země. Asijská část je tvořena převážně hornatou krajinou (Anatolie). Podél Černého moře sem spadá např. pohoří Köroğlu, podél Středozemního moře se pak rozprostírá o něco známější pohoří Taurus. Nejhornatější je pak východní cíp země s nejvyšší horou Ararat, kde zároveň pramení dvě nejznámější řeky Turecka, Eufrat a Tigris.[1] Hlavním městem s počtem obyvatel dosahujícím téměř 5 mil. (2012) je Ankara. Nicméně pravděpodobně významnějším centrem, ať už kulturního, cestovního nebo ekonomického ruchu, je Istanbul s 13,85 mil. obyvatel. Dalšími významnými městy jsou Izmir se 4 mil. oby., Bursa s 2,7 mil. oby. a Adana s 2,13 mil. oby. [2]

Mapa Turecka

Zdroj:www.123rf.com

Turecko má svá naleziště a přírodní zdroje černého a hnědého uhlí, zemního plynu, železné rudy, rtuti, cínu, síry, zlata, chromu, stroncia mramoru a dalších prvků a kovů. Nejhojněji pěstovanými plodinami jsou obilí, luštěniny, cukrová řepa, slunečnice, sezam, citrusy a hroznové víno. Turci jsou také známými chovateli skotu, ovcí, koz, koní, velbloudů a oslů.[3]

Demografické aspekty země

Populace v Turecku podle The World Bank Group čítala v roce 2013 téměř 75 milionů obyvatel. Podle jiných zdrojů je to až 76 mil. Avšak jednotlivé zdroje se vždy o něco málo rozchází. Je velmi obtížné odhadnou počet obyvatel, především na jihovýchodě země, kde nejčastěji dochází k migraci. Míra ročního růstu populace mezi lety 2010-2014 klesla ze 1,3 % na 1,12 %.[4] Nicméně podle The World Factbook žije nyní v roce 2014 v Turecku přes 81 milionů lidí, čímž se řadí na 17. podle počtu obyvatel v celosvětovém žebříčku.

Věková pyramida – Turecko 2014

Zdroj: The World Factbook – Turkey- Population

Jak je z grafu jasně patrné, Turecká populace je velice mladá. Na kategorii 0-14 let připadá na 25,5 % populace, od 15-24 let je to 16,8 %, v nejproduktivnější kategorii 25-54 let je dokonce 42,9 %. Do kategorie 55+ spadá 14,7 % obyvatel. V poměru mužů a žen je stále dominantní počet mužů. Islám uznává jako své náboženství kolem 99 % lidí. Zbývající procento se rozdělí převážně mezi Křesťany a Židy, kteří žijí převážně v Evropské části Turecka. Co se týká menšin, v Turecku je nejdominantnější Kurdská menšina 18 %. Dalších asi 80 % obyvatel tvoří Turci.[5]

V souvislosti s populací v Turecku a s probíhající světovou globalizací je nezbytné zmínit problém migrace. Turecko je většinově chápáno spíše jako země „vysílající“ než země „cílová“. Nicméně za posledních 20 let bylo možné zaznamenat rozšiřující se trend vnitrostátní regionální migrace směrem na západ. Tento trend je mimo jiné ovlivněn geografickou polohou, probíhajícím integračním procesem Turecka a EU a s tím souvisejícím dynamickým rozvojem ekonomiky.[6] Hodnota čisté míry migrace neboli rozdílu mezi imigranty a emigranty, je pro rok 2014 0.46 migrantů/1,000 obyvatel. Z toho tedy vyplývá, že Turecko je zemí, která přijme cca 1 emigranta na 2000 obyvatel za rok. Povětšinou jsou to lidé ze sousedních zemí ochromených konflikty.[7]

[1] The World Factbook. Turkey – Geography [online]. 2012 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html.

[2] Turkish Statistical Institute. Population Projections, 2013-2075 [online]. February 14, 2013. [cit 2014-11-15]. Dostupné z: http://www.turkstat.gov.tr/PreHaberBultenleri.do?id=15844.

[3] The World Factbook. Turkey – Geography [online]. 2012 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html.

[5] Central Intelligence Agency .The World Factbook: Turkey – Population and Society [online]. 2012 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html.

[6] International Organization for Migration. Turkey [online]. Last updated: August 2013 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: https://www.iom.int/cms/en/sites/iom/home/where-we-work/europa/south-eastern-europe-eastern-eur/turkey.html.

[7] Central Intelligence Agency. The World Factbook:: Turkey [online]. 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html.