Energetický průmysl v Turecku
Turecko je jedním z nejrychleji rostoucích trhů s energiemi na světě, následující její hospodářský růst za posledních deset let. Navazuje to na úspěšně realizované privatizační programy v uvedeném období – distribuce elektrické energie je nyní zcela v rukou soukromého sektoru, zatímco privatizace majetku pro výrobu elektrické energie je bude dokončena během několika příštích let. To dává Turecké energetice rostoucí konkurenceschopnost a nové horizonty pro růst.
Ekonomická expanze, rostoucí příjem na jednoho obyvatele, pozitivní demografický vývoj a rychlé tempo urbanizace byly hlavní hnací silou poptávky po energii, jejíž růst se odhaduje na šest procent ročně až do roku 2023. Současných 70 GW instalovaného výkonu elektřiny by mělo dosáhnout 120 GW do roku 2023 tak, aby došlo k uspokojení rostoucí poptávky v zemi, Jako součást svého úsilí poskytovat udržitelnou a spolehlivou energii pro spotřebitele, Turecko nabízí investorům příznivé pobídky, jakými jsou feed-in tarify, nákupní záruky, prioritní připojení, licenčních výjimky, atd, v závislosti na typu a kapacitě energetického zařízení.
V posledním desetiletí, turecká vláda učinila významné reformy v oblasti poskytování energie, směrem k účasti soukromých subjektů, a tím vytvořila zdravější konkurenční prostředí trhu s energií. Privatizace generátorů na výrobu energie, spolu se strategií otevření cesty pro více soukromých investic, má za následek zvýšení podílu soukromých subjektů v sektoru výroby elektřiny, z 32 procent v roce 2002 na 75 procent v roce 2015. Dalším krokem turecké vlády je vytvoření energetické burze. Po zprovoznění dojde nejen k liberalizaci trhu, ale rovněž k zajištění transparentnost a udržení zdravé rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.
Kromě velkého domácího trhu, je Turecko ve strategické poloze mezi několika hlavními dodavateli a spotřebiteli energie, a tak slouží jako regionální energetický rozbočovač. Stávající a plánované ropovody a plynovody, kritické turecké úžiny a slibné nálezy uhlovodíkových rezerv dávají Turecku rostoucí vliv nad cenami energií a posilují jeho postavení jako energetické brány brány.
Příležitosti pro obnovitelné formy výroby energie – vodní, větrné, solární, geotermální a další – jsou v Turecku bohaté, a s politikou podpory výkupních cen se očekává, že v nadcházejících letech výrazně zvýší svůj podíl v národní síti . Turecká vláda staovila jako svou prioritu zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkovém instalovaném výkonu země do výše 30 procent do roku 2023, a to v souladu s koncepcí energetické účinnosti přijetím zákonů, které stanoví zásady pro úsporu energie.
Stejně důležité jako využívání obnovitelných zdrojů energie, jsou pro energetickou strategii Turecka v nadcházejících letech zásadní technologie v příbuzných oblastech, jako je zpracování odpadů a snižování emisí skleníkových plynů. Udržení úrovně životního prostředí uchýlením se k obnovitelným zdrojům je doprovázeno řadou opatření a předpisů, které jsou buď v současné době v platnosti, nebo nabudou účinnosti v brzké budoucnosti – snížení emisí uhlíku, zvyšování efektivity a podpora využívání technologií nakládání s odpady.
Součet těchto faktorů má hluboký vliv na odvětví energetiky v Turecku, a změnil jej v jednu z nejatraktivnějších investičních destinací na světě. V souladu s pro investory příjemnými předpisy a vysokému nárůstu poptávky, se turecký energetický sektor stává živější a konkurenceschopnější. Přitahuje pozornost více zahraničních investorů pro každou část výrobního řetězce všech energetických subsektorů.
Celkové investice potřebné k pokrytí očekávané poptávky po energii Turecka v roce 2023 se odhadují na zhruba 110 miliard USD, což je více než dvojnásobek celkové částky investované v posledním desetiletí.
Ambiciózní vize Turecka pro rok 2023:
- Zvýšení celkového instalovaného výkon na 120 GW.
- Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 30 procent.
- Maximalizace využití vodní energie.
- Zvýšení instalovaného výkonu na základě větrných elektráren na 20.000 MW.
- Instalace elektráren, které budou poskytovat 600 MW geotermální a 5000 MW solární energie.
- Prodloužení délky přenosových vedení na 60,717 km.
- Dosažení jednotkové kapacity pro distribuci energie z 158,460 MVA.
- Rozšíření využití inteligentních sítí.
- Zvýšení přirozené skladovací kapacity plynu na 5 miliard m3.
- Zavedení energetické burzy.
- Uvedení do provozu jaderných elektráren (ze dvou operačních jaderných elektráren, s třetinou ve výstavbě).
- Zvýšení instalovaného výkonu uhelné energie ze současné úrovně 14,5 GW na 30 GW.
Zdroj: Deloitte
